Dialog obrazů
"Pst!"
Jen tiché upozornění na jeho přítomnost.
Opatrně, aby se nevzbudila.
"Pst!"
Nevzbudí se, spí po namáhavém dni.
Ví to, tajně Ji pozoroval.
Létající pes z obrazu nad Její postelí.
Mohlo by se zdát, že je pouze nakreslený, ale zkus se chvíli nedívat! Nyní přichází jeho čas - majitelka spí a on se probouzí k životu.
"Psssst!"
A hle, pohyb! Konečně jej zaregistrovala.
Dívka se síťkou na sny.
Ta, která se noc co noc ztrácí ze svého obrazu, aby nachytala krásné sny pro svou paní.
"Vzbudíš ji!" promlouvá směrem k létajícímu psovi, svému sousedovi.
"Ne, nevzbudím," odpovídá létající pes, "vidíš, jak se usmívá? Možná tě dnes ani nebude potřebovat..."
Dívka se síťkou na sny obrací svůj pohled na Ni.
"Zdá se jí o něm," zašeptá.
"O něm?" odpovídá létající pes.
"O tom s mechově zelenýma očima. Navštěvuje ji teď často...," dívka se síťkou na sny se potutelně usměje.
"Přese mne neprošel, já ji hlídám!" ohrazuje se létající pes.
"Ach, ty však vidíš pouze očima!" odbývá jej dívka se síťkou na sny.
Létající pes se zavrtí.
"Copak lze vidět i něčím jiným?"
"Jistě," odpovídá trpělivě dívka se síťkou na sny, "srdcem. A také pomocí snů. On ji navštěvuje právě v nich."
"Dokaž to," praví létající pes.
Dívka sklápí svoji síťku a ukazuje jí na spící ženu.
"Není třeba. Podívej na její úsměv!"
Létající pes se zamyslí.
"Snad máš pravdu. Myslíš ale, že je jí snění prospěšné?"
"Samozřejmě," odpovídá dívka se síťkou na sny, "snění znamená naděje. A Ona jí má plno."
"Plno?" podiví se létající pes, "a to víš jak?"
"Copak jsi ji nepozoroval?"
Létající pes se mírně zamračí. Je přece hlídač! Jak jej může dívka ze sousedního obrazu tak podceňovat? Nebo mu přece jen mohlo něco uniknout?!
"Samozřejmě, že jsem ji pozoroval! Pracovala celý den, vařila, zalévala kytky..."
"Ty opravdu pro samé oči nevidíš, viď? Všiml sis, co dělala mezi tím?"
Dívka se síťkou na sny nechává létajícího psa přemýšlet.
Odpověď ale nepřichází.
"Čtyřikrát pohladila telefon. Dvakrát vyhlédla z okna. Dvakrát šla otevřít poštovní schránku. A celý den si zpívá," jmenuje dívka se síťkou na sny.
Na to nemá létající pes co říci.
Spočine svým bystrým zrakem na rtech majitelky.
"Myslíš, že je zamilovaná?" zeptá se pak.
"Kdo ví? To již není v mojí kompetenci," krčí rameny dívka se síťkou na sny.
Než se oba dají do své obvyklé noční práce, setkají se jejich pohledy na stejném místě.
Na stěně, kde je místo pro další obraz.
Pro hlídače srdcí.
Snad jej tam jednou někdo pověsí.
